Základové pasy a základová deska

Základové pasy a základová deska

V předminulém článku jsme si vysvětlili rozdíl mezi základovou deskou a základovými pasy s podkladní deskou. Nejrozšířenější založení stavby v České republice je na základové pasy a podkladní desku. Tento systém je ze všech možností založení nejlevnější a jeden z nejrychlejších. Je zde, ale několik věcí, které si je třeba pohlídat.

Co si pohlídat při vybetonování základových pasů?

Běžně se staví na dvoustupňové základové pasy, přičemž první stupeň není vyztužen. U prvního nevyztuženého stupně je potřeba si pohlídat jeho rozměry tzn. minimální šířku potažmo výšku. Dále před vylitím prvního stupně musí být základová spára čistá a suchá. Nechceme přece oslabit v některých místech únosnost základového pasu. Druhý stupeň základového pasu bývá většinou již vyztužen a to jak horizontálně, tak i vertikálně. Svislá výztuž vystupuje z prvního základového stupně, prochází druhým základovým stupněm a je napojena na výztuž podkladní desky. V druhém základovém stupni máme většinou prostupy pro inženýrské sítě. Je třeba správně zaměřit jejich polohu, protože nám to může později udělat pár vrásek na čele. Prostupy je třeba dávat do chrániček a to v minimálním poměru 4:5, abychom se při napojení netrápili. U sítí si nejvíce dáváme pozor na kanalizaci. Spád 3 cm na metr minimálně a uložení do písku je samozřejmostí. Větší spád než 5 cm na metr se nedoporučuje a to z důvodu rychlejšího odtoku vody než pevných částí a možnosti ucpání ležaté svodné kanalizace. Před dokončením přípravy na betonáž podkladní desky (násyp, hutnění, navázaní výztuže – většinou KARI sítě) se provádí test vzduchotěsnosti kanalizace. Tento test je velmi důležitý, protože v případě špatného provedení je skoro nemožné kanalizaci opravit.

Co si pohlídat při stavbě základové desky?

Pokud tedy máme inženýrské sítě rozvedeny dle projektu. Máme hotovo hutnění a navázanou výztuž. Nesmíme zapomenout používat výztuž, která je napočítaná statikem a to samé platí samozřejmě i u třídy betonu. Začneme montovat bednění pro podkladní desku. Pokud se u pozdějšího založení obvodového zdiva nechceme divit kolik, že stojí termoizolační malta, tak u montáže bednění si raději vše přesně dáváme do laseru a snažíme se o co nejpřesnější práci. Po obvodu desky tedy máme chycenou pěknou rovinu a zbývá nám jen vyřešit rovinu desky uprostřed tzn. dále než je 3 metrová lať, kterou budeme stahovat beton. Toto se dá vyřešit několika způsoby. Můžeme se spoléhat na nivelační laser. Není to špatné řešení, ale je to více měření a tudíž nejlépe jeden, který bude jen chodit a měřit. Dále si můžeme nabýt po desce roxory, kde si sprejem určíme rovinu. Není to úplně nejpohodlnější řešení. Pokud chceme mít plochu desky do 1 cm, tak se nám to tímto způsobem jen velmi těžko podaří. Poslední způsob, který zde uvedu je asi z mého pohledu nejlepší. Den před betonáží podkladní desky si udělám tvz. Hrobečky z ručně namíchaného betonu a to v takové vzdálenosti od sebe, abychom při stahování latí měli vždy dva pevné body.

Máme za sebou poslední betonáž a deska je tedy hotová. Nicméně ještě trochu péče ji dát musíme. Především potřebujeme, aby hydratace betonu proběhla bez problémů a aby se nám nevytvořili v betonu nepřípustné smršťující trhliny. Opatření, které musíme provést se liší podle roční doby. Nicméně obecně platí, že čím více desku proléváme vodou, tím lépe. Kromě zimních měsíců, ale to se přece nebetonuje ????.

Stavbám zdar